Jdi na obsah Jdi na menu
 


AKTUALITY -KULTURA 

kdo nás opustil v r. 2007

Herec Heath Ledger zemřel! Sebevražda?!

Heath Ledger (Foto ISIFA/ Editorial)

Heath Ledger (Foto ISIFA/ Editorial)

Středa 23.1. 2008, 11:00

V úterý odpoledne zemřel ve věku dvaceti osmi let herec Heath Ledger. Mezi jeho poslední významnou roli, za kterou byl nominován na Zlatý glóbus a Oscara, patří ztvárnění homosexuálního kovboje Ennise del Mara ve filmu Zkrocená hora.

Herce podle CNN našli v jeho bytě na Manhattanu, kde ležel nahý obličejem k zemi a vedle něj se údajně našlo několik pilulek. Spekuluje se o předávkování léky na spaní, ale tuto informaci jeho rodina v australském Perthu popřela.

Heath Ledger si zahrál ve filmech Patriot, hlavní roli dostal ve snímku Příběh rytíře, který se natáčel v Praze, dále se objevil v Plesu příšer, Bratřích Grimmových nebo filmu Casanova. Jeho poslední rolí je zločinec Joker, protivník Batmana ve filmu Temný rytíř, který se letos objeví v českých kinech. (yas)

Zpěvák Karel Černoch podlehl nemoci

11:19 | Čtvrtek 27. 12. 2007
Karel Černoch - Zdroj: Korzo
Praha - Den po Vánocích nás opustila další ikona českého kulturního života, zpěvák, moderátor a muzikálový herec Karel Černoch (64). Ten již od minulého podzimu bojoval s rakovinou. Několik dní před Vánocemi prodělal chemoterapii, po ní se ale jeho stav výrazně zhoršil. Jeho nejbližší byli připraveni na nejhorší, jejich obavy se bohužel 27.12. vyplnily. Karel odešel do muzikantského nebe, zůstává tu po něm ale mnoho krásných, dodnes velmi oblíbených písní. Do zlatého fondu televizní zábavy také patří jeho úžasné scénky s Jiřím Wimmerem (výuka hry na housle, lekce maďarštiny a další). A milovníci muzikálů nezapomenou na jeho výkon v Bídnících, muzikálu, který v devadesátých letech odstartoval vlnu zájmu o tento žánr u nás.
Zemřela herečka Věra Galatíková

Věra Galatíková.
Věra Galatíková.
(Foto: ČTK)
Po dlouhé nemoci zemřela včera večer herečka Věra Galatíková. V devětašedesáti letech podlehla rakovině. Umělkyně ztvárnila řadu filmových a divadelních rolí, proslavila se i dabingem. O jejím úmrtí informoval mluvčí činohry Národního divadla Tomáš Staněk.
Galatíková ztvárnila řadu nezapomenutelných rolí ve filmu, televizních a divadelních inscenacích. Hrála mimo jiné ve Vláčilově Údolí včel, Jasného filmu Všichni dobří rodáci, Brabcově Kytici a výraznou roli vytvořila v televizním snímku Počítání oveček.

Divákům se vryla do paměti i skvělým dabingem, když například propůjčila hlas Francouzce Annie Girardotové, s níž se několikrát setkala osobně. "Byla mi blízká i jako herečka," komentovala to v jednom z rozhovorů. Za celoživotní mistrovství v dabingu v roce 2000 získala Galatíková Cenu Františka Filipovského. O pět let dříve převzala cenu Thálie.

"Věra Galatíková byla vynikající herečkou, která prošla řadou výborných scén. Vytvořila spoustu podstatných divadelních, filmových i televizních rolí a myslím, že díky tomu měla množství příznivců a obdivovatelů," řekl umělecký šéf Národního divadla v Praze Michal Dočekal. Pracovně se s ní však setkal až v době, kdy už měla vážné zdravotní problémy.
"Poznal jsem ji ještě jako student na DAMU a pak v Národním divadle - osobně i lidsky. Byla to cenná osobnost, jejíž odchod je velmi bolestný," dodal Dočekal a ocenil její statečný zápas s těžkou nemocí.Věra Galatíková ve hře Julie, ty jsi kouzelná, kterou v roce 1992 uvádělo divadlo ABC.

"Zázrak se nekonal, ale věřila jsem, že jiskřička naděje zůstává," reagovala na úmrtí své blízké kolegyně herečka Gabriela Vránová. Zdůraznila, že byla člověkem nesmírně dobrým a hlubokým. "Taková byla a taková pro mě zůstává. Existují vlnění, která vám řeknou, že jste tomu člověku blízký, že jste na podobné vlně - a to platilo o nás. I proto, že jsme obě byly z Moravy a studovaly Janáčkovu akademii múzických umění v Brně. Myslím si, že na ni nikdo nezapomene," řekla Vránová.

Věra Galatíková, která kouřila s přestávkami pětatřicet let, vzdorovala zákeřné nemoci dlouho. Závislosti se pak dokázala zbavit a angažovala se v protikuřácké kampani. Manželka herce Ladislava Freje, matka dcery Kristýny a syna Ladislava, kteří herecké geny podědili, loni na jaře odmítla klasickou razantní léčbu. "Pokud mi to zdravotní stav dovolí, chci žít naplno," vysvětlila a těšila se na druhé vnouče. Toho se koncem loňského září dočkala, když porodila i její dcera.

Věra Galatíková se narodila 19. srpna 1938 ve Zlíně. Absolventka JAMU získala první angažmá v Pardubicích, v letech 1967 až 1972 byla členkou Činoherního klubu v Praze, odkud přešla do Libně, kde působila sedm sezon. Do svého příchodu na českou první scénu byla členkou Městských divadel pražských. V pražském Národním divadle excelovala například rolí Hekabé v Eurípidových Pokořitelích Tróje. Byla matkou ve Williamsově Skleněném zvěřinci, Jedličkovou v Tylově Paličově dceři i manželkou titulního hrdiny v Ibsenově dramatu John Gabriel Borkman. Hrála také v Dostojevského Idiotovi, v Schillerově hře Marie Stuartovna a v třídílné Aischylově antické tragédii Oresteia. V roce 1997 byla Galatíková obsazena do slavné komorní hry amerického dramatika Tennessee Williamse Skleněný zvěřinec v Činoherním klubu, kam se jako host vrátila po pětadvaceti letech.
ČTK
Lidovky.cz
zdroj: novinky.cz
Zemřel herec Josef Vinklář
Josef Vinklář na snímku z roku 2004
Josef Vinklář na snímku z roku 2004 foto: PRÁVO/Václav Jirsa
Herec Josef Vinklář podlehl v úterý odpoledne vážné nemoci. Oznámil to mluvčí činohry Národního divadla Tomáš Staněk. Vinklářovi bylo 76 let. Přestože si ho veřejnost nejčastěji spojuje s postavou doktora Cvacha, odehrál desítky rolí na divadle i v televizi a účinkoval zhruba ve stovce filmů.
18. 9. 2007 18:59 - PRAHA
Josef Vinklář se narodil 14. listopadu 1930 v Podůlší na Jičínsku.
Své herecké začátky zažil v dětských rolích v Dismanově rozhlasovém dětském souboru. Do prvního profesionálního angažmá v Divadle satiry ho v roce 1945 jako teprve patnáctiletého přivedla náhoda, když musel zaskakovat za nemocného herce.
V letech 1946 až 1948 hrál v Divadle Voskovce a Wericha. Další dva roky strávil v Městském oblastním divadle v Pardubicích, aby poté zakotvil na dalších 33 let ve smíchovském Realistickém divadle. Od roku 1983 pak působil na české první scéně.
Nejen doktor Cvach
Veřejnost si ho spojuje nejčastěji s postavou doktora Cvacha ze seriálu Nemocnice na kraji města, na divadle ale ztvárnil desítky rolí. Hrál i v dalších seriálech, například Byl jednou jeden dům, Sanitka, Panoptikum města pražského či v poslední době v sériích ČT Náměstíčko, Náves a Příkopy. Naposledy se účastnil natáčení nového sedmnáctidílného seriálu Hraběnky, který Česká televize vysílá od 3. září.
Na jevišti Národního divadla ho mohli diváci naposledy vidět jako Vodníka Ivana v inscenaci Jiráskovy Lucerny z roku 2001 a také v roli Petra Dubského ve Stroupežnického Našich furiantech v roce 2004. Roli v připravované inscenaci textu Pavla Kohouta Malá hudba moci již nedozkoušel.
"Nehrát si na důstojnost"
V roce 1987 byl vyznamenán titulem zasloužilý umělec, v roce 2000 pak obdržel cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. 
V roce 2000 vydal knihu vzpomínek Pokus o kus pravdy.
"V životě jsem nikdy nikomu nezáviděl, spíš jsem schopen velkého obdivu k výlučnosti a výjimečnosti. Možná je to tím, že mám své kořeny na vesnici. To vesnické klukovství strašně pomáhá nehrát si na důstojnost. Neoblékat si ráno se sakem podobu na celý den, protože stejně nakonec každý pozná, že je to póza. Herec by měl být ve všedním životě svůj, aby mu zbylo dost sil, až se večer rozevře opona," napsal Vinklář v závěru knihy.
Z prvního manželství s herečkou Janou Dítětovou po něm zůstal syn Jakub, který je malířem. Druhý syn Adam vzešel ze vztahu s dlouhodobou družkou Ivankou Devátou.
Jiřina Steimarová (†91): Zemřela herečka ze slavného rodu

 
Jiřina Steimarová zemřelave věku 91 let.
Svým sňatkem s akademickým sochařem Janem Kodetem propojila dva slavné české rody. Byla matkou herce Jiřího Kodeta a herečky Evelyny Steimarové, babičkou hereček Báry Kodetové a Anny Polívkové. Jiřina Steimarová, dlouholetá herečka Národního divadla, zemřela v neděli ve věku 91 let v Praze.
Jiřina Steimarová pocházela ze slavného českého hereckého rodu. Jejím dědečkem byl plzeňský principál Vendelín Budil a otcem rovněž slavný herec Jiří Steimar. Herecké řemeslo po ní kromě dětí převzala i vnoučata. „V životě to ale neměla lehké, protože jí komunisti na pár let zakázali hrát, a pak musela hrát i to, co nechtěla, protože musela živit tři malé děti,“ vzpomíná dcera Evelyna Steimarová.
Jiřinu Steimarovou vedení Národního divadla okamžitě propustilo počátkem 50. let poté, co její tehdejší manžel odešel za hranice. Nové zaměstnání našla v Hudebním divadle v Karlíně. Steimarovou znali také filmoví diváci, zahrála si ve více než čtyřech desítkách filmových a televizních snímků. Poslední dvě desetiletí života se věnovala výuce herectví. Steimarová bude zřejmě pohřbena ve čtvrtek. „Chceme malý a skromný pohřeb, kde budou nejbližší lidé z rodiny a přátelé, kteří ji znali,“ dodala Evelyna Steimarová.
Autor: (red)
Foto ČTK
9.10.2007
29. 1. 2007, 00:31
Ve věku 68 let včera zemřel hudební skladatel Karel Svoboda. Údajně spáchal sebevraždu na zahradě svého domu v Jevanech.
Smrt známého hitmakera potvrdila mluvčí středočeské záchranné služby Tereza Janečková s tím, že k tragické události záhranáři vyjížděli včera v 18:35. Případ vyšetřuje policie. Podle serveru Novinky.cz se zabývá i možností, že nešlo o sebevraždu. Předpokládá se však, že si skladatel vzal život sám. Podle zmíněného serveru Svoboda zemřel kolem 16. hodiny.

Karel Svoboda patřil k nejúspěšnějším skladatelům české populární hudby. Na jeho kontě jsou desítky úspěšných písní, stovky hudebních doprovodů k filmům, divadelním inscenacím, muzikálům a televizním seriálům. Získal řadu ocenění.

Karel Svoboda se narodil roku 1938 v Praze. Hudební nadání a první umělecké úspěchy měly zásadní vliv při volbě jeho profesionální dráhy. Opustil studium stomatologie na Karlově univerzitě v Praze a plně se začal věnovat hudbě.

V padesátých a šedesátých letech byl členem české populární rockové skupiny Mefisto. Nevěnoval se pouze hře na klavír, ale s úspěchem komponoval své první skladby. Byl členem uměleckého souboru experimentální divadelní scény Laterna Magika a divadla Rokoko, kde poprvé uvedl svoji scénickou hudbu.

Z pera Karla Svobody pocházejí největší hity Karla Gotta a jeho skladby se objevují v repertoáru všech předních českých zpěváků. Písně Lady Carneval, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš, Stín katedrál, Hej, hej baby, Yveta, Čau lásko, Jsi můj pán a další slavné hity se hrály a dodnes hrají po celé Evropě. Jeho skladby získaly ceny na nejznámějších hudebních festivalech - v Tokiu, Rio de Janeiru či v Cannes.

Jméno Karla Svobody není svázáno pouze s písňovou tvorbou, ale také s velmi úspěšnými televizními produkcemi a hudbou k celovečerním filmům, ať již domácí nebo zahraniční produkce. Osobitá melodičnost Svobodovy hudební tvorby posílila romantiku českých filmových pohádek - Sůl nad zlato, Jak se budí princezny, Z pekla štěstí a Tři oříšky pro Popelku.

Ústřední píseň z posledně jmenovaného filmu, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš?, v podání Karla Gotta byla u příležitosti 100. výročí české kinematografie vyhlášena druhou nejúspěšnější filmovou melodií v historii českého filmu.

Televizní seriály s hudbou Karla Svobody jsou oblíbené nejen v evropských zemích - patří k nim například Včelka Mája, Cirkus Humberto, Létající Čestmír, Pinocchio, Tao Tao, Návštěvníci, Kačenka a strašidla. Především kreslený seriál pro děti Včelka Mája podle románu Waldemara Bonselse zaznamenal obrovský úspěch po celém světě a písně ze seriálu vydané na deskách v celé řadě zemí - včetně Japonska, Jižní Ameriky či Austrálie - přinesly Karlu Svobodovi dlouhou řadu ocenění.

Úspěchy Svobodovy hudby v tvorbě pro děti přinesly řadu nabídek domácích a zahraničních producentů na zkomponování filmové hudby i k filmům a seriálům pro dospělé. Mezi nejúspěšnější patří seriál Big Man z produkce Taurus Film s Budem Spencerem a Ursulou Andressovou v hlavních rolích, Flash s Claudií Cardinalovou a Fabio Testim, Dobrodružství kriminalistiky, Což takhle dát si špenát a další. Karel Svoboda je autorem filmové hudby k úspěšnému projektu německého režiséra Josepha Vilsmaiera A nikdo slzu neuroní, který byl i v nominaci na Oscara Americké filmové akademie.

Autorské úspěchy Karla Svobody v oblasti písňové a filmové hudební tvorby jej na počátku sedmdesátých let inspirovaly k prvnímu velkému muzikálovému projektu Noc na Karlštejně, jehož filmová i divadelní podoba je úspěšnou až do dnešní doby.

Za svou hudební tvorbu obdržel Karel Svoboda doma i v zahraničí celou řadu zlatých a platinových desek i jiných ocenění. Získal tak například pět zlatých desek německé firmy Polydor, od českého Supraphonu poté diamantovou desku za více než deset miliónů prodaných zvukových kopií s jeho hudbou a od Akademie české populární hudby tři České hudební ceny.

Úspěšným hudebním dílem Karla Svobody je původní český muzikál Dracula, který měl premiéru 13. října 1995 v Praze. Více než 1,5 milionů diváků, kteří představení zhlédli v Praze, Bratislavě, Prešově, jihokorejském Soulu a Moskvě, a více než 250.000 prodaných zvukových kopií s nahrávkou muzikálu jsou nejlepším důkazem obrovského úspěchu Draculy. Zájem o uvedení tohoto muzikálu projevili partneři v Belgii, Francii a Německu. Posledním hudebním dílem Karla Svobody je původní český muzikál Monte Cristo.

V roce 2005 se stal Svoboda otcem Jakuba, kterého mu porodila manželka Vendula. Tu si vzal v polovině devadesátých let. Jejich první dítě, dcera Klára, zemřela v srpnu 2000 na akutní leukémii ve věku čtyř let. Z prvního manželství měl Svoboda dvě dospělé děti, syna Petra a dceru Janu.
[ČTK, foto: www.karel-svoboda.cz, 29. 1. 2007]

Míšu Dolinovou vyrazili z Novy

bleskově

07:45 | Středa 16. 01. 2008

Michaela Dolinová - Zdroj: Korzo

Praha - Na Nově proběhla další čistka. Údajně kvůli omlazení a modernizaci pořadu dostali dvoutýdenního padáka dlouholetá tvář Novy Michaela Dolinová, Michal Jagelka a Petra Kruntorádová. Píšou o tom dnešní deníky Blesk a Aha!. "Napětí bylo dlouho ve vzduchu, ale nečekal jsem, že nám v půlce ledna řeknou: Od února s vámi nepočítáme," řekl Jagelka Blesku. Dolinová se snaží brát situaci s nadhledem. "Beru to jako začátek něčeho nového a nepoznaného," vyjádřila se pro Aha! bývalá rosnička. Ta teď musí doufat, že se neznelíbí tvůrcům seriálu Ordinace v růžové zahradě. V takovém případě by totiž na Nově nejspíš definitivně skončila.

Z moderátorů, které budeme ve Snídani s Novou vídat nadále, zůstali jen Klára Doležalová, Tomáš Krejčíř a Pavel Svoboda. Ty doplní dosud neznámé tváře - Ondřej Vodný, Iveta Kořínková a Marta Ondráčková.

bleskově

Bende exceloval v Hamletovi

 zdroj:bleskove.cz

12:46 | Úterý 08. 01. 2008

Petr Bende - Zdroj: Korzo

Praha - V pondělí večer se divadlo Kalich otřásalo potleskem. Uvedlo totiž obnovenou premiéru muzikálu Janka Ledeckého Hamlet v americké verzi. A v titulní roli s Petrem Bendem, který v mimořádně zdařilé inscenaci ztvárnil Hamleta. "Nikdy jsem nehrál na jevišti v divadelní hře. Kromě malého hereckého školení nemám vůbec hereckou průpravu. Proto Hamlet byla pro mne hozená rukavice, kterou jsem nemohl odmítnout a jsem šťastný, že nové nastudování diváci přijali s takovým nadšením. Ani jsem nedoufal, že to takhle dopadne," svěřuje se uznávaný rockový autor, interpret a multiinstrumentalista, který se probojoval do finále druhé řady soutěže Česko hledá SuperStar a vydal dvě sólová alba. Nyní je absolutně šťastný, protože publikum dalo jasně najevo, že se své premiérové role zhostil na jedničku s hvězdičkou.

Lukavský: Dnes ho zkusí odpojit

09:06 | Čtvrtek 28. 02. 2008

Radovan Lukavský - Zdroj: korzo

Praha - Radovan Lukavský (88), herecká ikona a majitel neskutečně podmanivého příjemného hlasu, je opět v kritickém stavu. Hercovo srdce vypovědělo službu a v úterý byl připojen na ventilační přístroj, který se stará o dokysličování krve. Jak uvádí dnešní deník Blesk, dnes se lékaři pokusí herce od tohoto přístroje odpojit, aby viděli, zda je jeho srdce schopné pracovat bez pomoci. "Bude se jednat pro pana Lukavského o kritický den. Lékaři se tak rozhodli, protože už moc variant, aby se mu začalo dařit lépe, není," cituje Blesk zdroj z nemocnice. Lékaři s rodinou pana Lukavského také hodlají konzultovat případné další odpojení od přístrojů, které hercovi zajišťují jeho životní funkce.

bleskově

 

UDÁLOSTI KULTURA 2007-2008

kdo zemřel v roce 2007

Zpěvák Karel Černoch podlehl nemoci

11:19 | Čtvrtek 27. 12. 2007

Karel Černoch - Zdroj: Korzo

Praha - Den po Vánocích nás opustila další ikona českého kulturního života, zpěvák, moderátor a muzikálový herec Karel Černoch (64). Ten již od minulého podzimu bojoval s rakovinou. Několik dní před Vánocemi prodělal chemoterapii, po ní se ale jeho stav výrazně zhoršil. Jeho nejbližší byli připraveni na nejhorší, jejich obavy se bohužel 27.12. vyplnily. Karel odešel do muzikantského nebe, zůstává tu po něm ale mnoho krásných, dodnes velmi oblíbených písní. Do zlatého fondu televizní zábavy také patří jeho úžasné scénky s Jiřím Wimmerem (výuka hry na housle, lekce maďarštiny a další). A milovníci muzikálů nezapomenou na jeho výkon v Bídnících, muzikálu, který v devadesátých letech odstartoval vlnu zájmu o tento žánr u nás.

Zemřela herečka Věra Galatíková

Věra Galatíková.
Věra Galatíková.
(Foto: ČTK)
Po dlouhé nemoci zemřela včera večer herečka Věra Galatíková. V devětašedesáti letech podlehla rakovině. Umělkyně ztvárnila řadu filmových a divadelních rolí, proslavila se i dabingem. O jejím úmrtí informoval mluvčí činohry Národního divadla Tomáš Staněk.
Galatíková ztvárnila řadu nezapomenutelných rolí ve filmu, televizních a divadelních inscenacích. Hrála mimo jiné ve Vláčilově Údolí včel, Jasného filmu Všichni dobří rodáci, Brabcově Kytici a výraznou roli vytvořila v televizním snímku Počítání oveček.

Divákům se vryla do paměti i skvělým dabingem, když například propůjčila hlas Francouzce Annie Girardotové, s níž se několikrát setkala osobně. "Byla mi blízká i jako herečka," komentovala to v jednom z rozhovorů. Za celoživotní mistrovství v dabingu v roce 2000 získala Galatíková Cenu Františka Filipovského. O pět let dříve převzala cenu Thálie.

"Věra Galatíková byla vynikající herečkou, která prošla řadou výborných scén. Vytvořila spoustu podstatných divadelních, filmových i televizních rolí a myslím, že díky tomu měla množství příznivců a obdivovatelů," řekl umělecký šéf Národního divadla v Praze Michal Dočekal. Pracovně se s ní však setkal až v době, kdy už měla vážné zdravotní problémy.
"Poznal jsem ji ještě jako student na DAMU a pak v Národním divadle - osobně i lidsky. Byla to cenná osobnost, jejíž odchod je velmi bolestný," dodal Dočekal a ocenil její statečný zápas s těžkou nemocí.Věra Galatíková ve hře Julie, ty jsi kouzelná, kterou v roce 1992 uvádělo divadlo ABC.

"Zázrak se nekonal, ale věřila jsem, že jiskřička naděje zůstává," reagovala na úmrtí své blízké kolegyně herečka Gabriela Vránová. Zdůraznila, že byla člověkem nesmírně dobrým a hlubokým. "Taková byla a taková pro mě zůstává. Existují vlnění, která vám řeknou, že jste tomu člověku blízký, že jste na podobné vlně - a to platilo o nás. I proto, že jsme obě byly z Moravy a studovaly Janáčkovu akademii múzických umění v Brně. Myslím si, že na ni nikdo nezapomene," řekla Vránová.

Věra Galatíková, která kouřila s přestávkami pětatřicet let, vzdorovala zákeřné nemoci dlouho. Závislosti se pak dokázala zbavit a angažovala se v protikuřácké kampani. Manželka herce Ladislava Freje, matka dcery Kristýny a syna Ladislava, kteří herecké geny podědili, loni na jaře odmítla klasickou razantní léčbu. "Pokud mi to zdravotní stav dovolí, chci žít naplno," vysvětlila a těšila se na druhé vnouče. Toho se koncem loňského září dočkala, když porodila i její dcera.

Věra Galatíková se narodila 19. srpna 1938 ve Zlíně. Absolventka JAMU získala první angažmá v Pardubicích, v letech 1967 až 1972 byla členkou Činoherního klubu v Praze, odkud přešla do Libně, kde působila sedm sezon. Do svého příchodu na českou první scénu byla členkou Městských divadel pražských. V pražském Národním divadle excelovala například rolí Hekabé v Eurípidových Pokořitelích Tróje. Byla matkou ve Williamsově Skleněném zvěřinci, Jedličkovou v Tylově Paličově dceři i manželkou titulního hrdiny v Ibsenově dramatu John Gabriel Borkman. Hrála také v Dostojevského Idiotovi, v Schillerově hře Marie Stuartovna a v třídílné Aischylově antické tragédii Oresteia. V roce 1997 byla Galatíková obsazena do slavné komorní hry amerického dramatika Tennessee Williamse Skleněný zvěřinec v Činoherním klubu, kam se jako host vrátila po pětadvaceti letech.
ČTK
Lidovky.cz

zdroj: novinky.cz

Zemřel herec Josef Vinklář

Josef Vinklář na snímku z roku 2004

Josef Vinklář na snímku z roku 2004 foto: PRÁVO/Václav Jirsa

Herec Josef Vinklář podlehl v úterý odpoledne vážné nemoci. Oznámil to mluvčí činohry Národního divadla Tomáš Staněk. Vinklářovi bylo 76 let. Přestože si ho veřejnost nejčastěji spojuje s postavou doktora Cvacha, odehrál desítky rolí na divadle i v televizi a účinkoval zhruba ve stovce filmů.

18. 9. 2007 18:59 - PRAHA

Josef Vinklář se narodil 14. listopadu 1930 v Podůlší na Jičínsku.

Své herecké začátky zažil v dětských rolích v Dismanově rozhlasovém dětském souboru. Do prvního profesionálního angažmá v Divadle satiry ho v roce 1945 jako teprve patnáctiletého přivedla náhoda, když musel zaskakovat za nemocného herce.

V letech 1946 až 1948 hrál v Divadle Voskovce a Wericha. Další dva roky strávil v Městském oblastním divadle v Pardubicích, aby poté zakotvil na dalších 33 let ve smíchovském Realistickém divadle. Od roku 1983 pak působil na české první scéně.

Nejen doktor Cvach

Veřejnost si ho spojuje nejčastěji s postavou doktora Cvacha ze seriálu Nemocnice na kraji města, na divadle ale ztvárnil desítky rolí. Hrál i v dalších seriálech, například Byl jednou jeden dům, Sanitka, Panoptikum města pražského či v poslední době v sériích ČT Náměstíčko, Náves a Příkopy. Naposledy se účastnil natáčení nového sedmnáctidílného seriálu Hraběnky, který Česká televize vysílá od 3. září.

Na jevišti Národního divadla ho mohli diváci naposledy vidět jako Vodníka Ivana v inscenaci Jiráskovy Lucerny z roku 2001 a také v roli Petra Dubského ve Stroupežnického Našich furiantech v roce 2004. Roli v připravované inscenaci textu Pavla Kohouta Malá hudba moci již nedozkoušel.

"Nehrát si na důstojnost"

V roce 1987 byl vyznamenán titulem zasloužilý umělec, v roce 2000 pak obdržel cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. 

V roce 2000 vydal knihu vzpomínek Pokus o kus pravdy.

"V životě jsem nikdy nikomu nezáviděl, spíš jsem schopen velkého obdivu k výlučnosti a výjimečnosti. Možná je to tím, že mám své kořeny na vesnici. To vesnické klukovství strašně pomáhá nehrát si na důstojnost. Neoblékat si ráno se sakem podobu na celý den, protože stejně nakonec každý pozná, že je to póza. Herec by měl být ve všedním životě svůj, aby mu zbylo dost sil, až se večer rozevře opona," napsal Vinklář v závěru knihy.

Z prvního manželství s herečkou Janou Dítětovou po něm zůstal syn Jakub, který je malířem. Druhý syn Adam vzešel ze vztahu s dlouhodobou družkou Ivankou Devátou.

Jiřina Steimarová (†91): Zemřela herečka ze slavného rodu


Jiřina Steimarová zemřelave věku 91 let.

Svým sňatkem s akademickým sochařem Janem Kodetem propojila dva slavné české rody. Byla matkou herce Jiřího Kodeta a herečky Evelyny Steimarové, babičkou hereček Báry Kodetové a Anny Polívkové. Jiřina Steimarová, dlouholetá herečka Národního divadla, zemřela v neděli ve věku 91 let v Praze.

Jiřina Steimarová pocházela ze slavného českého hereckého rodu. Jejím dědečkem byl plzeňský principál Vendelín Budil a otcem rovněž slavný herec Jiří Steimar. Herecké řemeslo po ní kromě dětí převzala i vnoučata. „V životě to ale neměla lehké, protože jí komunisti na pár let zakázali hrát, a pak musela hrát i to, co nechtěla, protože musela živit tři malé děti,“ vzpomíná dcera Evelyna Steimarová.

Jiřinu Steimarovou vedení Národního divadla okamžitě propustilo počátkem 50. let poté, co její tehdejší manžel odešel za hranice. Nové zaměstnání našla v Hudebním divadle v Karlíně. Steimarovou znali také filmoví diváci, zahrála si ve více než čtyřech desítkách filmových a televizních snímků. Poslední dvě desetiletí života se věnovala výuce herectví. Steimarová bude zřejmě pohřbena ve čtvrtek. „Chceme malý a skromný pohřeb, kde budou nejbližší lidé z rodiny a přátelé, kteří ji znali,“ dodala Evelyna Steimarová.

Autor: (red)
Foto ČTK

9.10.2007

29. 1. 2007, 00:31
Ve věku 68 let včera zemřel hudební skladatel Karel Svoboda. Údajně spáchal sebevraždu na zahradě svého domu v Jevanech.

Smrt známého hitmakera potvrdila mluvčí středočeské záchranné služby Tereza Janečková s tím, že k tragické události záhranáři vyjížděli včera v 18:35. Případ vyšetřuje policie. Podle serveru Novinky.cz se zabývá i možností, že nešlo o sebevraždu. Předpokládá se však, že si skladatel vzal život sám. Podle zmíněného serveru Svoboda zemřel kolem 16. hodiny.

Karel Svoboda patřil k nejúspěšnějším skladatelům české populární hudby. Na jeho kontě jsou desítky úspěšných písní, stovky hudebních doprovodů k filmům, divadelním inscenacím, muzikálům a televizním seriálům. Získal řadu ocenění.

Karel Svoboda se narodil roku 1938 v Praze. Hudební nadání a první umělecké úspěchy měly zásadní vliv při volbě jeho profesionální dráhy. Opustil studium stomatologie na Karlově univerzitě v Praze a plně se začal věnovat hudbě.

V padesátých a šedesátých letech byl členem české populární rockové skupiny Mefisto. Nevěnoval se pouze hře na klavír, ale s úspěchem komponoval své první skladby. Byl členem uměleckého souboru experimentální divadelní scény Laterna Magika a divadla Rokoko, kde poprvé uvedl svoji scénickou hudbu.

Z pera Karla Svobody pocházejí největší hity Karla Gotta a jeho skladby se objevují v repertoáru všech předních českých zpěváků. Písně Lady Carneval, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš, Stín katedrál, Hej, hej baby, Yveta, Čau lásko, Jsi můj pán a další slavné hity se hrály a dodnes hrají po celé Evropě. Jeho skladby získaly ceny na nejznámějších hudebních festivalech - v Tokiu, Rio de Janeiru či v Cannes.

Jméno Karla Svobody není svázáno pouze s písňovou tvorbou, ale také s velmi úspěšnými televizními produkcemi a hudbou k celovečerním filmům, ať již domácí nebo zahraniční produkce. Osobitá melodičnost Svobodovy hudební tvorby posílila romantiku českých filmových pohádek - Sůl nad zlato, Jak se budí princezny, Z pekla štěstí a Tři oříšky pro Popelku.

Ústřední píseň z posledně jmenovaného filmu, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš?, v podání Karla Gotta byla u příležitosti 100. výročí české kinematografie vyhlášena druhou nejúspěšnější filmovou melodií v historii českého filmu.

Televizní seriály s hudbou Karla Svobody jsou oblíbené nejen v evropských zemích - patří k nim například Včelka Mája, Cirkus Humberto, Létající Čestmír, Pinocchio, Tao Tao, Návštěvníci, Kačenka a strašidla. Především kreslený seriál pro děti Včelka Mája podle románu Waldemara Bonselse zaznamenal obrovský úspěch po celém světě a písně ze seriálu vydané na deskách v celé řadě zemí - včetně Japonska, Jižní Ameriky či Austrálie - přinesly Karlu Svobodovi dlouhou řadu ocenění.

Úspěchy Svobodovy hudby v tvorbě pro děti přinesly řadu nabídek domácích a zahraničních producentů na zkomponování filmové hudby i k filmům a seriálům pro dospělé. Mezi nejúspěšnější patří seriál Big Man z produkce Taurus Film s Budem Spencerem a Ursulou Andressovou v hlavních rolích, Flash s Claudií Cardinalovou a Fabio Testim, Dobrodružství kriminalistiky, Což takhle dát si špenát a další. Karel Svoboda je autorem filmové hudby k úspěšnému projektu německého režiséra Josepha Vilsmaiera A nikdo slzu neuroní, který byl i v nominaci na Oscara Americké filmové akademie.

Autorské úspěchy Karla Svobody v oblasti písňové a filmové hudební tvorby jej na počátku sedmdesátých let inspirovaly k prvnímu velkému muzikálovému projektu Noc na Karlštejně, jehož filmová i divadelní podoba je úspěšnou až do dnešní doby.

Za svou hudební tvorbu obdržel Karel Svoboda doma i v zahraničí celou řadu zlatých a platinových desek i jiných ocenění. Získal tak například pět zlatých desek německé firmy Polydor, od českého Supraphonu poté diamantovou desku za více než deset miliónů prodaných zvukových kopií s jeho hudbou a od Akademie české populární hudby tři České hudební ceny.

Úspěšným hudebním dílem Karla Svobody je původní český muzikál Dracula, který měl premiéru 13. října 1995 v Praze. Více než 1,5 milionů diváků, kteří představení zhlédli v Praze, Bratislavě, Prešově, jihokorejském Soulu a Moskvě, a více než 250.000 prodaných zvukových kopií s nahrávkou muzikálu jsou nejlepším důkazem obrovského úspěchu Draculy. Zájem o uvedení tohoto muzikálu projevili partneři v Belgii, Francii a Německu. Posledním hudebním dílem Karla Svobody je původní český muzikál Monte Cristo.

V roce 2005 se stal Svoboda otcem Jakuba, kterého mu porodila manželka Vendula. Tu si vzal v polovině devadesátých let. Jejich první dítě, dcera Klára, zemřela v srpnu 2000 na akutní leukémii ve věku čtyř let. Z prvního manželství měl Svoboda dvě dospělé děti, syna Petra a dceru Janu.

[ČTK, foto: www.karel-svoboda.cz, 29. 1. 2007

Operní legenda Pavarotti zemřel

07:22 | Čtvrtek 06. 09. 2007

Řím  - Slavný italský operní pěvec Luciano Pavarotti zemřel.  Zdravotní stav jedenasedmdesátiletého umělce se ve středu zhoršil a musel být převezen na onkologickou kliniku nemocnice v Modeně. Byl prý v bezvědomí a selhávaly mu ledviny. Pavarotti byl 25. srpna propuštěn z nemocnice po dvou týdnech léčby a lékařských vyšetřeních. Hospitalizován byl kvůli vysokým horečkám. V červenci loňského roku podstoupil v New Yorku operaci, při které mu byl odstraněn nádor na slinivce. Od té doby přestal vystupovat na veřejnosti.

Posluchači v Česku mohli tohoto operního pěvce naposledy naživo slyšet v roce 2005, kdy Pavarotti v Praze vyprodal 10.000 míst vysočanské arény. Šlo o jeho druhý pražský koncert.

bl

Zemřel Ingmar Bergman

Odešla další z legend světové kinematografie, nedostižný Bergman.

Publikováno: 30.7.2007 12:00:00Autor: Smutný Aleš
Dnes v noci, ve věku 89 let zemřel slavný švédský režisér, scenárista a dramatik Ingmar Bergmann. Zemřel ve spánku ve svém domě na ostrově Faaro. Uměleckou dráhu začal skrze divadelní tvorbu, jíž nikdy neopustil, a souběžně s filmovou tvorbou působil aktivně i v divadelní sféře. V roce 1944 pak natočil svůj první film Štvanice. Stejně jako režijně byl i scenáristicky činný. V jeho tvorbě dominoval leitmotiv krize partnerských vztahů, ať ve formě milenecké, tak manželské. Neomezoval se ovšem tematicky pouze na tuto problematiku, což potvrzuje výjimečný a snad již notoricky známý mysticko-filosofický počin Sedmá pečeť.

Má na svém kontě takřka šest desítek filmů, z nichž jen namátkou můžeme vybrat Lekci v lásce, Sedmou pečeť, Lesní jahody, Pramen panny, Hodinu vlků, Fanny a Alexandr nebo dokumentární Karininu tvář. Byl za svůj život devětkrát nominován na Oscara a byť jeho snímky byly v určitých kategoriích oceněny zlatou soškou (kamera - Šepoty a výkřiky, kostýmy Fanny a Alexandr), sám Bergman se ceny nedočkal.
logo